Vzácnost lidského těla, 6. část z 8

I jedno jídlo denně není mnoho. Jím jedno jídlo, protože jsem příliš zaneprázdněná. Nejen kvůli praktikování jednoduchosti, ale také proto, že jsem příliš zaneprázdněná. Když bych jedla třikrát, čtyřikrát denně svačiny, a to všechno také, pak budu unavená a půjdu spát, jak bych měla čas udělat všechnu tuto práci uvnitř i venku? Opravdu nemám čas na to, abych někdy meditovala v té či oné pozici v čase, abych posílila svou práci a pomohla světu. Dělám, co mohu, ale moje tělo není ze železa. Dokonce sníst jedno jídlo denně není velký problém.

Takže lidičky, pokud opravdu chcete jíst jednou denně, nebuďte na to pyšní. Nic na tom není. Už ani nepiji džus po tom jednom jídle. Prostě sním jedno jídlo, to je vše. A když mám žízeň, tak piju jenom vodu, to je všechno. A zbytek je jen práce, práce, práce – uvnitř, venku; meditace nebo Supreme Master Television.

Když si stále vaříte jen pro sebe, tak musíte každou chvíli po sobě umývat a musíte vytírat podlahu. Je to spousta práce. A já se moc nekoupu ani nesprchuji – někdy jednou za měsíc nebo jednou za měsíc a půl. Záleží na tom, jestli mám poblíž vodu, nebo ne; záleží na tom, kde žiju. Někdy žiju v nějaké oblasti v horách. Voda není stále k dispozici; musím používat dešťovou vodu. Takže musím šetřit i s vodou. Záleží na tom, kam jdu – kam musím jít, nahánět své duchovní výstupy abych byla duchovně silnější, abych mohla lépe vykonávat svou práci a také zůstala naživu; byla silná, abych mohla přežít.

Jíst jednou denně, to se dá zvládnout. Dělám to, takže vím, že je to proveditelné. A nemusíte být ani mnichem, abyste to dokázali. Byla jedna paní, která běhá, aby převzala ty ceny pro své zvířecí lidi. Zachránila spoustu zvířecích lidí. Je v Anglii. A když běhá, obvykle má problémy se svým kolenem, ale protože má své zvířecí lidi moc ráda, tak stále běhá dál, a tu cenu si převzala. Neodpočívala a běžela ve velmi, velmi hrozném terénu. Není to jako běh po asfaltovém typu ulice dokonce ani po polní cestě. Ne, ne, ne. Běží se do kopců, hor, pouští a kdovíčeho ještě – velmi drsným terénem. I pro normální lidi to bylo velmi, velmi náročné, a to nemluvím o ženě, která už má nějaké zranění v koleni. Vysílali jsme o ní v pořadu Ceny Zářivého světa. A jedla jen v devět hodin večer, jednou denně – jediné jídlo za den.

Takže, jestli vy lidičky někoho kopírujete nebo kopírujete mě a jíte jednou denně, tak na tom nic není. Nechlubte se tím. A nenuťte lidi, aby vás následovali a dělali totéž; mohli by se dostat do problémů, pokud nejsou dost silní nebo pokud to není nutné. A proto jsem vám řekla: „Buďte rozumní.“ I když budete jíst jednou denně, můžete si dát ovocnou nebo zeleninovou šťávu. Já nemám – nemám ani na to všechno čas. Musíte si to připravit, umýt zeleninu, a pak musíte umýt mixér a to všechno. Och, Bože, to je na mě moc práce; opravdu nemám tolik času. Vnitřní práce zabere spoustu času.

I když máte ve skříni spoustu oblečení – máte třeba velkou šatnu, protože jste bohatá, máte toho tolik – i když si chcete něco z toho oblečení najít, musíte jít a najít to, abyste si vzala něco, co se hodí k dané situaci nebo k místu, kam se chystáte jít. A musíte se podívat do zrcadla a tak. Už jenom mluvit o několika fyzických věcech, to už je tolik problémů. A to nemluvím o duchovní síle, která se skrývá ve vašem těle. Není dokonce ani přímo před vašima fyzickýma očima. Musíte použít duchovní oči k jejímu vyhledání a pak se musíte soustředit. Nemůžete jen tak vejít, vstoupit do samádhi a hned věci vidět. Mnoho věcí ve dne, na pracovišti nebo ve vašem každodenním životě vás často nebo tu a tam během vašeho soustředění rozptýlí. Není už snadné žít v tomto světě – a to nemluvím o hledání něčeho, co je mimo fyzický svět; a už vůbec nemluvím o tom, zda jste dostatečně silní na to, abyste to využili.

Stejně jako když chcete létat letadlem… Pro pilota je to snadné, protože je na to vycvičený. A vy prostě vběhnete dovnitř a chcete letadlo řídit – to není možné. Takže žádný pilot, i kdyby vás miloval, nenechal by vás řídit letadlo, protože byste ho mohli poslat k zemi a zabít s tím i sebe.

Takže mi nemějte za zlé, když vás tyhle věci nenaučím. Jak jsem vám také říkala, musíte být hodně blízko, vedle sebe, abyste se to naučili. Protože každý centimetr – dokonce každý milimetr – změny polohy chodidel, nohou, nebo prstů nebo umístění těla vám dá jiný výsledek. A nemusíte vždy sedět se zkříženýma nohama. Někdy musíte ležet s jednou nohou nahoře, druhou dole. A s různými mudrami rukou, různými gesty rukou. Takže to není něco, co vám mohu říct jen tím, že o tom budu mluvit; musíte to vidět.

Takže třeba i u Metody Quan Yin, když ji děláte, musím k vám poslat některého z mých mnichů nebo mnišek, aby vás to naučili. Nebo přijedete vy k nám, když je to možné, když je to vhodné, když můžete cestovat a podobně – někteří lidé nemohou, protože jsou chudí, takže k nim musíme přijet a učit je. Musí to být osobní výuka a kontrola, když to dělají. Mluvit po telefonu nestačí, to není dobré, i když to můžeme dělat. Ale není to možné. Není to proveditelné. Mohli byste to dělat špatně. A my to tam nemůžeme opravit. Duchovní věc není napsaná. Musíte ji učit mimo sútry, mimo Bibli. V buddhistické tradici se to také říká: Je to mimo psané učení. Je to od srdce k srdci – vlastně to znamená od duše k duši. Takže v této situaci je to také podobně. Dokonce mám zakázáno to psát, protože to není pro každého.

A když jíte jen jednou denně a nosíte nějaké roztrhané oblečení nebo si vezmete na ulici nějaké oblečení z druhé ruky ze čtvrté ruky, abyste ho nosili, tak to také nic není. Neznamená to, že se stanete Buddhou nebo svatým, nebo, že dosáhnete nějaký druh mistrovství. Můžete své tělo trestat donekonečna, ale nic vám to nepřinese – pokud nemáte čisté srdce a skutečně nehledáte osvícení; pokud nemáte opravdového Buddhu, aby vás učil správné metodě meditace. Pokud budete stále provádět jiné meditační metody – jak už jsem vám říkala, dýchání a podobně – když spíte, nepamatujete na své dýchání, takže v té době nemůžete meditovat. Měli byste hledat meditační metodu, kterou budete praktikovat stále 24/7. A také jsem vám řekla, jak meditovat během spánku. To už víte, o tom tady nebudu více hovořit. Už jsem vám toho řekla příliš mnoho; nemusím to znovu opakovat. Pokud se o tom všem chcete dozvědět, podívejte se zpětně na ta stará videa.

A i když se o to pokusíte, neciťte se pyšní ani se tím nechlubte – nic takového. Nedělejte ze sebe nějakou důležitou osobu. Protože to dělá mnoho mnichů, mnišek a praktikujících v jiných zemích. Například v Indii dokonce nenosí vůbec nic. Jen si posypou tělo popelem a dělají další pokání, třeba sedí v horkém indickém létě s ohněm kolem sebe, nebo sedí na hřebících, nebo visí za jednu nohu, nebo visí s jednou rukou nahoře, nebo dělají cokoli jiného. To jsou extrémy. Možná se chtějí opravdu pokusit něčeho dosáhnout. Možná nevědí, co jiného dělat.

Ale to neznamená, že už jste svatý nebo mudrc. Možná jste riši nebo třeba věštec. Možná máte nějakou magickou moc díky soustředění mysli. Ale to je pouze síla mysli, magie mysli. Pokud využijete energii mysli, budete mít také něco, možná nějakou velkou sílu v sobě. Takže pokud se k vám někdo bude chovat špatně nebo vás proklínat, bude mít problémy, protože vaše magická síla z využití koncentrované mysli na ně také přivolá zkázu. Ale to není buddhovství. Pokud se chcete stát Buddhou, můžete takto praktikovat navždy a možná o několik eonů později se vám to podaří – možná.

Ale pro skutečnou Metodu dosažení osvícení a osvobození v jednom životě musíte vidět (vnitřní Nebeské) Světlo, musíte slyšet (vnitřní Nebeské) Buddhovo učení. Říkají tomu „Proudy“ z Vyšší dimenze, které jsou také ve vašem těle, ale musíte je znovu propojit s Univerzální silou Vyšší dimenze. Pokud ne, pak můžete sedět věčně jako žák toho zenového Mistra, který tam stále seděl, a Učitel šel a ukázal mu, že leštěním cihel se z nich zrcadlo neudělá. Ať už tedy chcete praktikovat cokoli, prostě pokračujte s Quan Yin meditací, která je přímým spojením s Univerzální silou, s Buddhovou zemí ve všech směrech, s Božím Nebeským příbytkem.

Stáhnout fotografii