Podrobnosti
Čítajte viac
Dnes jsem našla báseň, kterou jsem kdysi dávno napsala příteli. Bývalému, v minulosti. Našla jsem to a vzpomněla jsem si na něj a na to, jak moc trpěl. Následoval mě a hodně mi pomohl. Pak zemřel příliš brzy. Nebyl o moc starší než já. Kvůli karmě pracoval příliš tvrdě. Nebylo to jen kvůli jeho karmě. Rozumíte? Také karmě jiných lidí. Když budete pomáhat druhým, budete mít karmu. Takže pokud se bojíte, nepomáhejte. Řekla jsem to. Myslela jsem na něj, pak jsem se rozplakala a můj obličej nevypadal hezky. Vstala jsem, ale nemohla jsem přestat brečet.
